Občanské sdružení EXODUS pomáhá lidem trpícím homosexualitou prostřednictvím terapie či
podpory života v čistotě žít plnohodnotným životem.
Home Page
Tolik lidí mezi námi už neví, kdo jsou. Doopravdy. Ve skutečnosti. Homosexualita je veliká otázka, která se dotýká tolika z nás a tolik z nás trápí! Tolik z vás ji žije.

Z knihy "Homosexuální", Daniel Ange  

VZNIK HOMOSEXUALITY

Především je třeba zdůraznit skutečnost, že způsob, jakým homosexualita vzniká, nemá žádný vliv na problém, zda homosexuální svazky legalizovat nebo ne. Neboť i kdyby se jednalo o záležitost vrozenou, nebyla by tato skutečnost nijak odlišná od jiných "dispozic" - pedofilie, zoofilie atp.

Otázka vzniku homosexuality ale významně souvisí s otázkou terapie. Pokud by se totiž jednalo o záležitost vrozenou, nebyla by naděje na úspěšnou terapii. To by sice pomohlo ukojit svědomí řadě lidí trpících homosexualitou, ale za vysokou cenu trvalé degradace způsobu života.

Dokazování vrozené či zděděné dispozice

Již mnoho desetiletí se snaží homosexuální aktivisté dokázat, že homosexualita je biologicky podmíněná. První "moderní" (počátek 20. století) studie dokazovaly homosexualitu z údajně odlišných varlat. V dnešní době se pro obhajobu používají moderněji znějící klišé: genetická podmíněnonst (aniž by to někdo dokázal), problematické studie na dvojčatech, udajné rozdíly v mozku. Velmi často je též zmiňován vliv hormonálních hladin v průběhu těhotenství.

Veškeré tyto tzv. vědecké studie se však ukázaly buď jako vysloveně zmanipulované nebo minimálně metodologicky nezvládnuté s nulovou vypovídací hodnotou. Dokazování biologické podmíněnosti navíc zavírá oči před studiemi dokazující úspěšné terapie u významného procenta lidí s homosexuálními pocity (22-50%) a to od 60. let 20. století.

Vznik homosexuality

Na vzniku homosexuální orientace mají pravděpodobně podíl tři složky: biologická, psychická a sociální dispozice. Jako primární a často i dominantní se zpravidla udává vliv prostředí při psychickém dozrávání jedince. Biologickou dispozici dobře vysvětluje její přirovnání např. k vrozené dispozici k alkoholismu.

Kořenem homosexuality není odlišná sexuální orientace, ale vychovaná neurotická (nutkavá) sebelítost, která vznikla v souvislosti s budováním pohlavní role v raném dětství a v prepubertě. Tato neurotická porucha se projevuje touhou být ve světě mužů a zároveň strachem být muž. Vzniká zpravidla postupně vlivem selhání vzorové role otce, a případně v prepubertě vlivem nepřijetí vrstevníky. Jako u každé psychické poruchy se nejedná o jeden faktor, ale je obvyklé dlouhodobější působení více faktorů.

Pokud se provádí terapie, je nejprve léčena neurotická sebelítost a poté je teprve budována zdravá identifikace s vlastní pohlavní rolí.

Člověk s homosexuálními sklony trpí nutkavou sebelítostí. Je zároveň nevyzrálý v oblasti pohlavní identifikace a labilní v citovém životě. Touží po ideálním partnerovi, který by naplnil jeho vlastní handicap, což je ovšem nikdy neuskutečnitelná iluze. Po řadě zklamání homosexuál zpravidla vzdá hledání pubescentně romantického vztahu a utíká se k uspokojení v sexu, alkoholu a drogách.

Skutečnosti, které dokazují, že homosexuální chování naplňuje charakteristiky nutkavé poruchy, je kromě jiného nesmírně vysoká promiskuita typická pro homosexuální vztahy a prolínání homosexuálního životního stylu s jinými závislostmi, jako je alkoholismus a abusus tvrdých drog.

Homosexualita zine